Odstoupit z postu prezidenta státu, jakým je Německo, kvůli podezření, že nebylo všechno čisté jako křišťál, co kdy dělal – to se u nás stát nemůže ani omylem.
Udělit milost někomu, kdo ji vlastně ani nepotřeboval, někomu, kdo se chlubí, že si jí koupil… vydávat se za otce největšího tunelu v historii země v podobě kupónové privatizace – to ano. Přijmout nějakou zodpovědnost? Od kdy je bůh za něco zodpovědný? Natož pak uznat chybu a třeba i abdikovat.
Opravdu naši politici do Evropy nepatří. A nejen politici. Premiéra i prezidenta nevyjímaje. Japonec by spáchal při obvinění harakiri, Číňana by postavili ke zdi, Rusa budou věznit na Sibiři, Němec odstoupí z funkce a vydá se trestnímu stíhání… A Čech? Najme hromadu právníků, kteří ho z toho nejen vysekají, ale ještě dostane odškodnění.
Nedotknutelnost osobnosti, v předchozím režimu nazývaná kult osobnosti, se u nás cení a nosí ještě mnohem více od chvíle, kdy se dá podepřít kamarády mafiány a jejich penězi, kontakty a organizací, nejlépe politickou stranou.
Zajímal by mě názor našeho prezidenta i premiéra na odstoupení německého prezidenta Wulffa. I když si ho dokážu nejspíš domyslet:
„Hmmm, no to je osobní rozhodnutí, hmmm, pana Wulffa, hmmm já bych tomu tlaku médií tak nepodléhal, hmmm…“
„My jsme první proti korupci bojující vláda a výsledky jsou vidět“
Parafrázoval bych Helenu Růžičkovou: „ Toho bohdá nebude, aby se český politik …ke korupci přiznal, kdyby byl král korupčních afér.“
P.S. Nejlépe to vystihl Bolek Polívka ve filmu Dědictví aneb KHGT, když v závěru filmu opět přišel k bohatství, větou: „A teď si Vás kůpim všecky“.
